IPR – Utřete slzy

Drobná zpráva v mediích. Z IPR (Institut rozvoje města) odchází odborníci. Pro úplné laiky. Co je to IPR? IPR vznikl postupnou degradací respektuhodného Útvaru hlavního architekta, přes ÚRM. Od odborné a legislativní nezávislosti po developerský servis.

Zprávy v mediích nejsou přesné. Takzvaní „odborníci“ byli odejiti. S nimi dobrovolně odchází jejich křoví. Pragmaticky uznalo, že bez svých chlebodárců by se asi neuživilo. Kromě žvanění o urbanismu, veřejném prostoru, různých zónách, rozvoji, revitalizaci, duchách plánu a podobně, ti lidé neumí nic.

Proč vlastně na IPR proběhla radikální čistka? Oficiálně pro neschopnost dodržet časový plán tvorby takzvaného „Metropolitního plánu“ což je „pražská“ varianta Územního plánu. Skutečné důvody mohou být i jiné, možná pro i pro občana zajímavé. Mnohem důležitější je, co po čistce bude následovat. Obáváme, se že občana zase nic dobrého nečeká.

IPR neplnil co od něj zadavatelé, tedy developeři, očekávali. Totiž rychlé a razantní prosazení „Metropolitního plánu“, který je, řekněme si to rovnou, nezákonný. Nezákonný postup je ovšem něco, co nedělá pražským radním žádné starosti. Vadilo jim ovšem, že příprava „Metropolitního plánu“ přece jenom nějak prosákla na veřejnost, která z něj rozhodně není nadšená.

Regenerace Územního plánu by měla probíhat přibližně v desetiletých cyklech. V roce 2011 byl nový Územní plán fakticky připraven včetně vyřízení 16 000 připomínek občanů a organizací. Byl to plán standardní, kde i mírně poučený laik mohl snadno zjistit, co je na té které konkrétní ploše přípustné a co nikoli. Ačkoli ten plán nebyl k občanům přehnaně vstřícný, přece jenom stanovoval nějaké limity zaručující rozumné životní podmínky pro obyvatele. Zde viděli developeři pokračování pro ně zdržující praxe spočívající v tom, že prvním krokem každé stavby je silové prosazení zvýšení limitů. Bez ohledu na to, že odborníci v Územním plánu stanovil tyto limity jako maximální.

Pokud by byl „Metropolitní plán“ prosazen, odpadly by developerům starosti se změnami. Do vágních formulací lze nacpat cokoli. Takže zbudou jenom osamělá zvolání zoufalců na poušti ve smyslu, že developeři sami by měli mít zájem na životním prostředí, potřebné infrastruktuře či dokonce kultuře. Takový developer by byl stejná rarita jako býložravý tygr.

Takže jak dál IPR? Pro občany je důležitý způsob pokračování tvorby územního plánu. Věřte, že je důležitý pro každého obyvatele Prahy a též pro její návštěvníky ( například v otázce záchytných parkovišť ). Proto by mělo být zapojení občanů co největší, určitě by nebylo od věci, aby se vyjádřil každý, obdobně jako je každý zaměstnanec povinen při nástupu na pracoviště podepsat předpisy o bezpečnosti práce.

Jak odhadnout další vývoj? Nejpravděpodobnější je bohužel pokračování tvorby „Metropolitního plánu“ s novými lidmi. Těch ochotných plnit přání developerů se najde více než dost. Myslet, že to bude osvícený nezkorumpovaný odborník s většinovou podporou politiků je něco, jako věřit na zázrak. Nicméně vyloučit to nelze. Jde o to, co pro takový ideál uděláme my, občané. Kromě toho, že každý občan má právo hájit své zájmy sám, lze využít občanská sdružení, spolky, některé neziskové organizace

Příznaky naplnění zájmu občanů z hlediska územního plánování by byly mimo jiné asi takovéto:

Územní plán Hl. m. Prahy bude připravován v souladu se stavebním zákonem v koordinaci a kompatibilitě s územním plánováním středočeského kraje.

Městské části budou mít v územním plánování své pravomocné zástupce využívající lokální znalosti. Zástupci budou „své“ občany podrobně informovat a přijímat od nich podněty.

Územní plán jako celek a jeho dílčí části budou sestaveny tak, aby hodnověrným způsobem řešily zlepšování životních podmínek občanů, či alespoň nezhoršování.

V územním plánu bude stanovena povinnost zpracovat na každou developerskou zástavbu regulační plán, ve kterém budou určeny podmínky v maximální míře vyřešit stávající problémy okolí stavby.

V novinách budou celostránkové inzeráty vysvětlující principy a význam územního plánu, a vyzývající občany k aktivní účasti na jeho tvorbě.

Jan Majer, Praha 13